Nástup čtvrté průmyslové revoluce přinese významné změny pro společnost, z nichž podstatné budou i dopady na trh práce. Dojde k významným strukturálním změnám, jak z hlediska vytvoření nebo zániku různých profesí, tak z hlediska způsobu, jak bude práce vykonávaná a organizovaná. Již dnes některé studie předpovídají rozměry dopadu na trh práce spojené s digitalizací, automatizací rutinních činností a robotikou.

Příprava na to, jak jim čelit by měla začít co nejdříve. To se týká hlavně vzdělávání, trhu práce a sociální politiky státu.

Česká republika přijala Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020 (MŠMT, 2014) a Strategii digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020 (MPSV, 2015). Z hlediska vzdělávání je cílem rozvíjet digitální gramotnost a informatické myšlení žáků, zlepšit jejích kompetenci pracovat s digitálními technologiemi a zavést nové metody učení a reformulovat rámcové vzdělávací programy tak, aby lépe odpovídaly novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií. Hlavním cílem Strategie digitální gramotnosti ČR je podporovat a zajistit řešení na základě spolupráce relevantních gestorů, která vedou k rozvoji digitálních dovedností všech občanů. Navržená opatření míří prostřednictvím systémového nastavení rozvoje digitálních kompetencí k podpoře zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, sociálního začleňování, podpoře rodiny či rozvoji elektronických služeb veřejného sektoru. Rozvoj digitálních kompetencí je velmi důležitý nejen z hlediska připravenosti pracovní síly na důsledky čtvrté průmyslové revoluce, ale také má celkově pozitivní dopad na zvýšení dovedností a kvalifikace občanů ČR, a to nejen z hlediska zvyšování konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním kontextu, ale též např. z hlediska osobnostního rozvoje, zvyšování aktivního zapojení občanů do občanské společnosti či celkového zvyšování životního standardu občanů ČR. Mimo oblast počátečního vzdělávání podporují tyto koncepční dokumenty i další vzdělávání formou školení zaměstnanců, rekvalifikačních kurzů nebo kurzů a práce na dálku.

V důsledku čtvrté průmyslové revoluce lze očekávat i významné změny v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. Nové formy pracovních úvazků (práce na dálku, homeoffice, crowdemployment) nebo způsoby zprostředkování práce (online platformy v rámci sdílené ekonomiky) budou mít významný dopad z hlediska sociálního zabezpečení, zdanění, vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, ochrany zdraví či souladu rodinného a pracovního života. I z tohoto pohledu je role státu jakožto aktéra zajištujícího soulad jednotlivých politik důležitá.

Investice do vzdělání a zajištění potřebných dovedností obyvatelstva souvisejících s digitální transformací společnosti jsou jednou z našich hlavních priorit. Již dnes je na českém trhu práce nedostatek kvalifikovaných pracovníků a tento trend bude pokračovat. Měli bychom usilovat o výchovu generace, která není jen pasivním konzumentem IT zboží a služeb, ale naopak jedinců, kteří jsou také inovátory, aktivními podnikateli a občany, kteří si jsou plně vědomi jak obrovských příležitostí, tak i možných nebezpečí, které digitalizace přináší. ČR bude rovněž podporovat rozvoj podnikatelských dovedností a využívání online nástrojů pro podnikání.

Některá z níže uvedených opatření tak v souvislosti se čtvrtou průmyslovou revolucí a v návaznosti na výše řečené navazují na Iniciativu Práce 4.0 (gesce MPSV) a Vzdělávání 4.0 (gesce MŠMT).

Jak chceme pomoci rozvoji vzdělávání a trhu práce?