Česká republika patří k zemím s velmi dlouhou průmyslovou tradicí a ambicí vlády je, aby i její budoucnost zůstala s průmyslem spojena. Čtvrtá průmyslová revoluce je jedinečnou příležitostí k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky v globálním prostředí. Ze strany státu je vhodné zejména podporovat realizaci inovativních nápadů firem a jednotlivců a za tímto účelem využít stávající nabídku nástrojů podpory, která bude specificky uzpůsobena pro potřeby průmyslu 4.0. Digitální revoluce také klade nové požadavky na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Stát by měl proto vytvořit takové podmínky, aby i malé a střední firmy měly možnost využívat výsledků výzkumu. Primárním úkolem v této oblasti je analyzovat potřeby průmyslové praxe a inventarizovat kapacity relevantního aplikovaného výzkumu a jeho růstový potenciál pro účely efektivního zaměření výzkumné aktivity. Velkým potenciálem konceptu průmysl 4.0 je v neposlední řadě také snížení energetické náročnosti výroby, umožnění maximálního využití zbytkových materiálů jako vstupních komponent do následného výrobního procesu, vznik technologických řešení pro decentralizované systémy výroby a distribuce energie.

Prioritami pro Průmysl 4.0 se v rámci Aliance Společnost 4.0 zabývá Výbor Průmysl 4.0. Podle zástupců příslušných gestorů a sociálních partnerů je to zejména:

  • Příprava konkrétních témat výzkumu a vývoje (VaV), která se promítnou do aktualizace Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky („RIS3 strategie“ z anglického „Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation“) – podrobněji rozpracováno v části „Výzkum, vývoj a inovace;“;
  • Kvalitní normotvorba a legislativní proces jako celek dle nové metodiky – podrobněji rozpracováno v části „Digitálně přívětivé právní a legislativní prostředí“;
  • Aktualizace implementačního plánu Inteligentních dopravních systémů (ITS) – podrobněji rozpracováno v části „Konektivita a mobilita“;
  • EGovernment, eGovernment Cloud – podrobněji rozpracováno v částech „Digitálně přívětivé právní a legislativní prostředí“, „Konektivita a mobilita“, „Elektronizace veřejné správy“;
  • Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 – podrobněji rozpracováno v části „Vzdělávání a trh práce“;
  • Naplnění Národního plánu rozvoje sítí nové generace – podrobněji rozpracováno v části „Konektivita a mobilita“;
  • Čerpání prostředků z operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) – nové výzvy Technologie – Průmysl 4.0 – podrobněji rozpracováno v části „Podpora investic“;
  • Začlenění opatření z Akčního plánu Práce 4.0 do Akčního plánu pro Společnost 4.0 (což je naplněno tímto materiálem), projekt Predikce trhu práce KOMPAS – podrobněji rozpracováno v části „Vzdělávání a trh práce“;
  • Implementace Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020 a návazného Akčního plánu Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020 (včetně oblasti dalšího vzdělávání a rekvalifikace) – podrobněji rozpracováno v části „Vzdělávání a trh práce“;
  • Koncept smart cities – metodická podpora měst na základě certifikované metodiky Konceptu inteligentních měst a propojování akademického a firemního prostředí – podrobněji rozpracováno v části „Elektronizace veřejné správy“.

Jaká opatření chceme prosadit v oblasti průmyslu, podnikání a konkurenceschopnosti?