Digitální doba zanechává svou stopu snad ve všech sférách dnešní společnosti, a proto je nutné zohledňovat narůstající vliv digitálních technologií na náš život i při legislativním procesu a obecně v nastavení právního prostředí. Druhou průřezovou prioritou je tak právě dosažení digitálně přívětivého právního a legislativního prostředí. Obecným cílem je vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj digitální agendy a šířeji budování Společnosti 4.0 v naší zemi.

Ve spolupráci s partnery ÚV ČR vypracoval pracovní verzi Zásad pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy (z pohledu digitální ekonomiky, elektronické komunikace a eGovernmentu). Cílem materiálu je vytvořit rámec pro postup jednotlivých resortů (předkladatelů) tak, aby již v existujícím tvorby právních předpisů byly zohledněny digitální aspekty legislativy a došlo tak ke tvorbě digitálně přívětivé a přínosné legislativy. Ze zahrnutých principů lze zmínit například:princip standardní digitalizace (digital by default), technologické neutrality, uživatelské přívětivosti zaváděných služeb či zachování jednotnosti právního řádu.

Koordinátor také inicioval zpracování analýzy procesních právních předpisů, jejímž účelem bude zjistit, zdali a v jaké míře se při tvorbě legislativy dodržují základní principy vytyčené Plánem EU pro eGovernment, tedy principy digitalizace jako standard, registrace „pouze jednou“, důvěryhodnost a bezpečnost, podpora začlenění a dostupnost, otevřenost a transparentnost, mezioborový přístup jako standard a interoperabilita. Projekt byl spuštěn 12. dubna na společném jednání s Evropskou komisí, která financování analýzy podporuje, a s advokátní kanceláří Rowan Legal, která vyhrála výběrové řízení Evropské komise na zpracovatele analýzy. Se zástupci Rowan Legal se koordinátor v mezidobí pravidelně setkává a diskutuje metodu zpracování analýzy a její průběžné výstupy. Analýza bude vyhotovena do konce roku 2017.

Jaká opatření jsme si stanovili pro dosažení digitálně přívětivého právního a legislativního prostředí?