Česko objevuje Smart Cities. Klíčem je spolupráce s obyvateli měst

Koncept Smart Cities spočívá ve zkrocení digitálních a informačních technologiích ve prospěch zvýšení životního komfortu ve městech nejrůznější velikosti. Lídry mezi chytrými městy jsou evropské metropole jako Vídeň, Londýn nebo Amsterdam. Ovšem v takové Skandinávii chytrá řešení úspěšně fungují i na venkově.

Jedním z úkolů koordinátora digitální agendy Tomáše Prouzy je představovat veřejnosti vzorové projekty a inspirovat další města a obce, aby úspěšné příklady následovaly. V roce 2017 bude pod záštitou koordinátora digitální agendy vyhlášen první ročník soutěže o nejlepší projekt Smart Cities.

Když je řeč o Smart Cities, tak nejde jenom o využití těch nejmodernějších technologií v dopravě nebo energetice. Město s přívlastkem chytré musí myslet na principy transparentní a otevřené veřejné správy. „Zavádění technologických novinek by mělo odpovídat potřebám lidí, kteří ve městě žijí. Pokud budou projekty chytrých měst jen slepě následovat aktuální nabídku inovací bez ohledu na zájmy veřejnosti, tak to dlouhodobě fungovat nebude,“ vysvětluje Tomáš Prouza.

Mezi průkopníky moderních trendů v transparentnosti rozhodovacích procesů samospráv patří Island. V Reykjavíku funguje už od roku 2010 internetová aplikace, která obyvatelům města nabízí možnost vnést do veřejné debaty originální nápady užitečné pro rozvoj celé komunity. Za úspěch projektu mluví především čísla. Nejseverněji položená metropole světa má přes 130 tisíc obyvatel a hned 70 tisíc z nich se zapojilo do diskuze nad některým z více než 4 tisíc nápadů na zkvalitnění života ve městě. Na Islandu nezůstali pouze u slov. Radní z Reykjavíku se nápady místních nechali inspirovat a celou řadu myšlenek nechali zhmotnit v konkrétní projekty.

Sever Evropy vůbec patří mezi průkopníky transparentnosti veřejné správy. Samospráva Helsinek je pro změnu posedlá nejvyšší možnou mírou dostupnosti všech měřitelných dat o fungování města. Úředníci zřídili interaktivní knihovnu nabízející úhledně seskládaná data o celé řadě oblastí jako doprava, nakládání s odpady, veřejné služby, kvalita životního prostředí nebo nejrůznější ekonomické bilance. K čemu je to všechno dobré? Celý projekt je skvělou platformu pro inovátory a vývojáře nových aplikací, kteří řeší konkrétní problémy obyvatel města. Finové tak ve svých chytrých telefonech najdou třeba interaktivní mapu města s volně šiřitelnou WiFi nebo moderní aplikaci s přehledem všech kulturních akcí. Populární jsou také aplikace věnující se dopravě.

Typický skandinávský důraz na detail se vyplácí a Helsinky sbírají jedno ocenění za druhým. V roce 2014 obdržel projekt otevřených dat cenu Evropské komise za nejlepší inovaci ve veřejné správě. Podle nedávné studie zase město patří mezi šest nejúspěšnějších Smart Cities v celé EU.

„Spolupráce a přímá linka mezi úřadem a širokou veřejností je základ úspěšného rozvoje konceptu Smart Cities. Jsem přesvědčený, že i Česká republika je plná chytrých lidí s inspirativními nápady a moderní technologie nám nabízí skvělou možnost, jak tento spící potenciál probudit,“ zakončuje Tomáš Prouza.

Filip Kučera, Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Autor zkoumá fenomén smart city ve své dizertační práci.